Kdo si nazuje červené střevíčky a dá se do tance, už nedokáže nikdy přestat. Tyhle střevíčky se totiž nikdy neunaví a zběsile vás unášejí, až ztrácíte dech. A míjíte život i lásky, které by vás v něm po-tkaly, ale nestačí zběsilým tanečním krokům, skokům a piruetám, jež vás ženou pořád dál. A pak už nemáte nic, protože jste se protančili až na konec - tak jako dívka z Andersonovy drsné pohádky, která nakonec požádala kata, aby ji odsekl chodidla a ona se tak zbavila prokletí červených střevíč-ků, jež navzdory této razantní (a v pohádkách ojedinělé) amputaci stejně odtančily někam do tem-ného lesa. Na motivy této hororové báchorky natočil režisér Peeping Toma Michael Powell a sce-nárista s maďarským rodokmenem Emeric Pressburger taneční melodrama, které patří ke skvostům britské filmotéky a stalo se kultovním tanečním filmem. Film uvidíte ve skvěle restaurované kopii.

Příběh sympatického čističe bot, který dávno rezignoval na své umělecké literární ambice, se ode-hrává ve francouzském přístavním městě Le Havre. Hlavní hrdina Marcel Marx žije šťastně ve své čtvrti s milovanou ženou Arlettou, tráví čas ve svém oblíbeném baru, až do okamžiku, kdy mu osud vrhne do cesty třináctiletého afrického mladíka na útěku. Marcel se rozhodne zachovat jako správný muž a chlapce uchránit před policií a následnou deportací. Film letos kandidoval na Evropskou fil-movou cenu za nejlepší evropský film roku 2011.

Příběh Poupat vypráví o postupném rozkladu rodiny, žijící na malém městě. Každá z postav žije svým ideálem. Agáta touží po šťastném životě daleko od domova, s plným vědomím toho, že její jedinou nadějí je útěk, a tudíž zrada nejbližších. Honza věří v čistotu a sílu lásky bez ohledu na okolnosti, za jakých se zrodila. Kamila hledí s jistotou do budoucna a nehodlá si připustit bídu dnešního dne. Jediný Jarda ví, že svět ani sebe nezmění. Vědom si svého slabošství, nepokouší se o nic. Chorobná závislost na výherních automatech, která přivedla jeho nejbližší do neřešitelné životní situace, je v jeho mysli samozřejmostí. Skutečný a přesvědčivý pokus o záchranu rodiny přijde ve chvíli, kdy je pozdě... Jeden ze tří nejlepších českých filmů roku 2011.

Příběh filmu Milovaní zahrnuje časové období více než čtyřiceti let a odehrává se především v še-desátých a devadesátých letech minulého století. Na začátku filmu se prodavačka v luxusním paříž-ském obuvnictví Madeleine (Ludivine Sagnierová a po letech Catherine Deneuveová) vášnivě za-miluje do českého lékaře Jaromila (Rasha Bukvic a posléze Miloš Forman), aby za ním odešla do Prahy, po příchodu sovětských vojsk však utíká se svojí dcerou Verou zpátky do Paříže. O dvě de-sítky let později sledujeme dospělou Veru, která se stejně vášnivě jako její matka, avšak nešťastně, zamiluje v Londýně do Hendersona, který je gay. Madeleine se mezitím znovu provdala, ale stále se příležitostně a o to vášnivěji stýká v Paříži s Jaromilem (Miloš Forman).

Roku 1889 objal Friedrich Nietzsche v Turíně týraného koně, ztratil vědomí a také rozum. O filozo-fově osudu i konci víme mnoho. Ale co se stalo se zvířetem? Turínský kůň je dokonalou syntézou jedinečného stylu vlivného maďarského tvůrce Bély Tarra. Promyšleným stylem dlouhých záběrů doprovázených sugestivní hudbou a soustředících se na neexpresivní herectví buduje Tarr podma-nivou atmosféru bezčasí, které nemůže vyústit v nic dobrého. Snímek takřka beze slov nahlíží na nezbytnost lidského soužití a zároveň bezbrannost lidského pokolení tváří v tvář velkým změnám. Významy zde nejsou tvořeny dialogy postav, ale prostřednictvím jejich konání a pouze zdánlivého klidu okolo nich. Film letos kandidoval na Evropskou filmovou cenu za nejlepší evropský film roku 2011.